… náhle se vynoří barevné duhové kruhy, které se přibližují, chtějí zranit a spolu s nimi mužský hlas, který sílí, chce mě zabít
ŠÍLENÝ STRACH
Mám pokaždé, když se tato halucinace vynoří. Jako dítě jsem brečela a mamka mě musela utišit. V dospělosti jsem vyhledala někoho, kdo začal mluvit a halucinaci tím přerušil. Problém byl, když jsem měla malé děti a byla doma sama. Nejčastěji pomohlo rádio, televize, něco, co mluvilo.
PETER CHAPPEL
je muž, který mi naslouchá. Tehdy asi 70 letý muž, který přišel cvičit zdravotní cvičení, aby si pomohl od bolestí zad a kolen.
ZAČAL KOLEKTIVNÍ LEKCÍ
a byl velmi spokojen. Jenomže bylo vidět, že instrukcím nerozumí a jak často opakuji: není důležité cvik zacvičit, podstatné je ho zacvičit správné.
POHYBOVÉ VZORCE
máme všichni a jsou jak dobré, tak špatné. Není-li cvičení spojeno se správnými, dostatečnými a zejména srozumitelnými instrukcemi, pak je velmi pravděpodobné, že své chybné pohybové vzorce zapojíme. Výsledkem pak může být větší bolest zad či kloubů
A TAK TO BYLO I U PETERA
Natékalo mu koleno po každé větší aktivitě – túře, jízdě na kole či lyžování. Tohle ho trápilo, chtěl stále žít, radovat se a užívat si svých zájmů
SOUKROMÉ LEKCE V ANGLIČTINĚ
byly řešením, a tak jsme se společně pustili do práce. Jeho koleno jsem konzultovala s lékařem, který byl mým učitelem jógy podle Iyengara. U jednoho telefonátu jsem zmínila Peterovo jméno a on zvolal: vždyť je to
NEJZNÁMĚJŠÍ SVĚTOVÝ HOMEOPAT
Nevěděla jsem to. Peter byl velmi skromný a vůbec o svých úspěších nemluvil a já jsem po tom nepátrala.
NECHAL SI VYPRÁVĚT MŮJ PŘÍBĚH
Ty halucinace přichází vždy když mám byť jen trochu zvýšenou teplotu. Teď, když jsem dospělá, nebojím se těch kruhů či hlasů, bojím se, že když to nepřeruším, zblázním se nebo umřu. Bojím se, že zůstanu uvězněná v těle, budu vědět, co se děje, ale nebudu schopna s ostatními mluvit. Bojím se, že mé děti, sestra, manžel budou mít se mnou trápení a já, můj rozum bude „uzavřen“ uvnitř.
PANICKÉ ATAKY,
které postihují mnoho lidí a je náročné zjistit a odstranit příčiny těchto stavů. Nejčastěji se nabízejí psychofarmaka, která určitě jsou nějakým řešením, ale asi ne vždy tím ideálním.
PŘEMÝŠLEJ!
mi řekl jednou. Z čeho, z jakého zážitku tohle mohlo vzniknout? Zkus si představit prenatální vývoj ještě v břiše nebo když jsi byla malinká
BYLY JSME TŘI,
Měly jsme být trojčata – jednovaječná. Stalo se, že prostřední holčička v 7. měsíci těhotenství umřela. To byl důvod, proč došlo ke spontánnímu porodu.
MOHL TOHLE BÝT TEN DŮVOD?
Ten hrozný stres, že jedna z nás umřela? A co ty kruhy? Nic mě nenapadalo.
PŘEMÝŠLEJ DÁL
A pak nás oddělili. Mě a Peťu. Peťa byla slaboučká, bylo třeba hodně péče, aby vůbec přežila. Oddělili nás a dali do inkubátoru.
A V TOM MI TO DOŠLO!
Inkubátor je skleněná polokoule s otvory pro lékaře, který k dítěti vkládá ruce. Tehdy v dobách socialismu se nedbalo na vytvoření maximálně podobných podmínek, jaké dítě zažívá v břiše maminky. Nedbalo se na ticho a přítmí. V době vizity se rozsvítilo, dovnitř vstoupil lékař a se zvučným hlasem přistupoval k inkubátoru.
LOM SVĚTLA A MUŽSKÉ HLASY
je to, co mi utkvělo v nevědomí. Barevné kruhy a přibližující se hlas. Byla jsem jako zvířátko, které neví, že tohle není o ubližování. Bála jsem se a s každou návštěvou věděla, že umřu, že nemám jak a kam utíkat, se schovat.
TA PŘEDSTAVA,
co takové miminko zažívá byla a stále je hrozná. Děs tak šílený, že se vytvořila trvale opakující se halucinace, která se objevovala až do dospělosti a objevovala by se i nadále, kdyby
BYLO MI 38 LET,
když jsem na tuto teorii za pomoci Peterova dotazování, přišla. Rozhodla jsem se, že když příště halucinace přijde, pokusím se jí čelit.
A TO SE I STALO
Bylo to asi v nejhorším prostředí, jaké si dovedeme představit. Stalo se to totiž v odpočívárně sauny. Víme, že sauna zvýší lidskou teplotu a právě zvýšená teplota byla spouštěčem pro mou halucinaci.
BYLA JSEM TAM SAMA
Neměla jsem koho požádat, aby na mě mluvil. Věděla jsem, že jsou jen tři možnosti, když budu halucinaci čelit: umřu – zblázním se – nebo se nestane vůbec nic.
NĚMĚLA JSEM ŽÁDNOU JISTOTU,
že má hypotéza o inkubátoru je správná. Nebylo nad čím přemýšlet, halucinace postupovala příliš rychle a nechtěla jsem propadnout panice, začít křičet, vyvádět.
ŘEKLA JSEM SI VNITŘNĚ: JSEM PŘIPRAVENA
Kruhy a hlasy se ještě chvíli přibližovaly a pak …. zmizely a už nikdy, ani na malinkatý moment se halucinace nevrátila.
PETER CHAPPEL
mi pomohl vytáhnout, pochopit a změnit zážitek z nevědomí pouhým dotazováním. Šel na to rozumem a chtěl, abych i já na to šla rozumem. Nenabízel homeopatika, hudbu, hypnózu, ezoteriku.
NABÍDL LOGIKU
Přemýšlením jsem pochopila, že miminečko nebylo schopno chápat situaci takovou jaká byla, ale bylo možné v dospělosti tento zážitek vyvolat a vědomě změnit.
A já si to dnes plně uvědomuji. Při práci s jeho kolenem jsem mu vysvětlila logiku toho, co se uvnitř kloubu děje a co je nutné změnit, přenastavit
aby mohla být chrupavka vyživována, kosti o sebe nedřely. Pamatuji si, když Peter odjel na lyže s obavami ale také velkou vírou, že koleno to tentokrát zvládne.
ZVLÁDLO TO!
Stejně jako to zvládla moje hlava. Peterovi už nikdy koleno nenateklo. S Peterem jsem cvičila několik krásných let.
PETER UMŘEL
Nedávno a bylo mu téměř 83 let. Já bych tímto svým psaním chtěla říct:
PETŘE, DĚKUJI ZA TVOU POMOC
Díky tobě jsem pochopila, že mnohokrát je lepší věci řešit rozumem, protože my sami víme nejlépe, co se mohlo v našich životech udát, co jsme cítili a najít svůj způsob, jak věc vyřešit.
Dokážeme to nejen s myslí, ale také s tělem. Víme o svých úrazech, o svých sportech, sedech a stojích, které nám vytváří svalovou nerovnováhu.
Díky tobě a zkušenosti s léčbou tvého nateklého bolavého kolene jsme mohli pomoci mnoha dalším lidem od bolesti a to nejen kolen, ale také kyčlí, páteře, ramen a tak.
Děkuji za to, že jsem tě mohla poznat a pár let s tebou sdílet. Kéž je ti v nebi dobře a nic tě nebolí.
S láskou
Karin
Kommentare